Kozlovice - Slavičín

Na mistrovský zápas jelo 10 kluků přímo s Lipníka, kteří si dali jen oběd v Osečance a pak hned do Radslavic. Důvodem tohoto přesunu je velká absence ( marodka) hráčů.Na našem výkonu to bylo hodně znát. Kombinačně a herně tento zápas opět nic moc, dál nic komentovat nebudu.
Musím všechny pochválit jen za bojovnost.

K dnešnímu utkání jsme zajížděli do Lipníka, kde nás čekal velmi těžký zápas. Přerov nastoupil s komplet ročníkem 2004, který hraje ligu mladších žáků a tam musel být vidět velký rozdíl, protože my vzhledem k absencím museli nastoupit s ročníkem 2005 a jen 3 hráči od nás byli ročník 2004. Soupeř nás přehrával po všech stránkách, byl lepší na míči, i v kombinaci. Utkání dopadlo tak jak mělo, jen mě mrzí, že trenéři a hráči Přerova si honí své ego na Kozlovicích a to chcete po nás nějakou spolupráci :).

Jen bych chtěl podotknout, že na konci utkání píše rozhodčí střelce a v zápisu nemohl najít hráče s číslem 13, tak nevím kde se stala chyba (tím pádem hrál hráč …………?) - nebylo to poprvé, kdy je hráč v zápise a hraje někdo jiný. Mužstvo Přerova dělá v soutěži jen peklo.

Našim klukům musím poděkovat, že zápas dohráli v klidu bez emocí, prostě dnes to nešlo.

Utkání s Přerovem je pro nás vždy velké derby, protože se kluci hodně znají ze škol a dokáží se pěkně pohecovat. Přerovští nás na podzim v Kozlovicích překvapili nasazením pomalu kompletní ligové U15 a ve vynikajícím utkání zvítězili. Dnes postavili jen dva hráče základní sestavy tohoto družstva a na hřišti to bylo hodně znát. Určitě jsme byli lepším družstvem a zaslouženě zvítězili.

Utkání svou kvalitou, ale za podzimním hodně zaostalo a k vidění byla spousta chyb na obou stranách. Domácí i naši kluci se snad domluvili, kdo za celé utkání zahodí větší šanci. To že jsme mohli dát pomalu v klidu deset gólů, nemá pro naši neschopnost cenu ani pomalu komentovat. Že jsme ale udrželi v obraně nulu, je při obrovských šancích domácích pomalu malým zázrakem. Mára předvedl výborné zákroky, ale ta koncovka na obou stranách byla opravdu katastrofální. Chudáci trenéři obou družstev, ty musí bolet hlava celý víkend.

Teď nás čekají dvě utkání na domácím hřišti v Kozlovicích, tak to snad nebude taková divočina. Podzimní formu stále marně hledáme, tak bojujme dál chlapci!!!

Povinnost splněna. Fotbalisté Kozlovic poprvé od jarního derby s Přerovem zvítězili na domácím hřišti. Čekání ukončili v nedělním duelu 24. kola divize E proti Velkým Karlovicím. Beznadějně poslední celek tabulky sice bojoval, jak mohl, domácí si ale tři body pohlídali a zaslouženě zvítězili 3:1.

Na utkání s prvním družstvem tabulky jsme se hodně těšili a chtěli si dokázat že nejsme v tabulce nahoře nějakou náhodou. Musíme si ale přiznat, že utkání se nám moc nepovedlo a soupeř vyhrál naprosto zaslouženě. Dobře bránící a agresivní hosté nás vůbec nenechali hrát naši hru a my se dostali na dostřel brány jedině po standartkách. Ty jsme ale zahrávali naprosto tragicky!b>
Soupeř chytře čekal na svou šanci a jedinou naši chybu v prvním poločase nemilosrdně potrestal a šel do vedení. Do druhého poločasu jsme pozměnili sestavu s cílem o vyrovnání. Bohužel to nepomohlo a celý druhý poločas to bylo takové malé trápení proti chytřejšímu a fotbalovějšímu soupeři. Tohle utkání se musí odjezdit na 100 %, ale to pro nás neplatilo, což je nepochopitelným zklamáním.
Vrcholem všeho po našich strašidelných stardantkách byl druhý gól soupeře. Pět minut před koncem nám hosté ukázali jak se to má kopat. Stačilo trefit bránu, Mára si vybral slabší chvilku a bylo po zápase. Škoda, nám možná stačilo taky jen trefit bránu, ale na druhé straně musíme uznat, že v této sezoně u nás lepší družstvo nehrálo. Nám se to bohužel nesešlo a u některých hodně mrzí ta slaboučká bojovnost. Ta nám snad nebude chybět v sobotu v derby s chlapci z Přerova. To bude další hodně těžké utkání, tak se na to připravme.

Na utkání s Lobodicemi se strašně těšili všichni, mělo to být jednoznačné utkání a gol si chtěli dát každý. Mužstvo Lobodic ještě na hřišti soupeře nevstřelilo ani jednu branku!!! To, jak jsme k zápasu přistoupili, byla ostuda a připadalo mi, jako kdybychom byli poprvé na hřišti.
Do první půle nastoupilo z naší strany družstvo, které neznám. Vše už začalo přístupem k rozcvičení, samé srandičky, poslední mužstvo... Vstup do utkání byl vlažný a to je ještě slabé slovo. Fotbal v našem podání se zřejmě odstěhoval do Humpolce. Co je nám platné, že na soupeřově půli strávíme většinu času, když je to k ničemu. Žádný pohyb bez míče, sólování, nekvalitní mezihra, špatné přihrávky a žalostné zakončení. Do kabin se šlo za stavu 0:1.
O přestávce jsem měl velice emotivní monolog ke všem hráčům, bez výjimek. Dokonce i rodiče na druhé straně hřiště měli o zábavu postaráno. Do druhé půle už nastoupil trochu jiný tým, který chtěl zápas otočit ve svůj prospěch. Za tři minuty bylo 1:1 a za dalších 5 minut už svítilo na ukazateli skore 2:1. Celkový výsledek 4:1 – velká bída.
První půle tragická, druhá byla o něco málo lepší, ale určitě nesmazala pachuť té první.

Je to pořád dokola a stále stejné chyby. Je potřeba trenéry poslouchat na tréninku a dělat na něm vše na 100 % a pak to bude jiné. Dnes si za předvedený výkon pochvalu nezaslouží nikdo!!!

Dnešní mistrovské utkání slibovalo velkou podívanou. Na podzim v Mohelnici rozhodl utkání jeden gól, který jsme vstřelili 10 minut před koncem utkání.

V dnešním utkání kluci chtěli odčinit prohru z FK Slavonín a na hřišti to bylo vidět. Chtěli běhat, kombinovat a najednou je to úplně jiné mužstvo. Po první půli se šlo do kabin za stavu 3:0.
Ve druhé půli se pokračovalo ve stejném tempu a na konci utkání svítilo na ukazateli skore 8:1.

Dnes bych chtěl mírně vyzdvihnout dva hráče a to jsou oba třígoloví střelci Němec a Tomeček, ale jinak chválím všechny. Chlapci jen tak dál!!!

Přivítal je celek Pusté Polomi, do té doby jedenáctý v soutěži, avšak jen s tříbodovou ztrátou na sedmé Kozlovice. A domácí se díky výhře 2:0 posunuli před svého sobotního soka. Hosté z Přerovska opět doplatili hlavně na špatnou produktivitu.

Do Kojetína na mistrovský zápas odjeli mladší žáci s velkým oslabením, protože ve stejný den hrálo i "A" mužstvo mladších žáků a navíc máme velkou marodku. Na utkání jsem nebyl, tak ho komentovat moc nemůžu. Jen bych chtěl pochválit Jardu Mackovíka, Toma Horáka, kteří jsou zranění a na utkání s velkým sebezapřením odjeli a hráli. Výsledek tady nikdo neřeší jen možná domácí.
Mě strašně mrzí, že utkání se hrálo ve stejný den a museli jsme kluky rozdělit. V podzimním utkání si u nás nezasloužili ani bod a navíc chování některých hráču Kojetína-Koválovic bylo dost neférové a nesportovní.


Všem děkuji za přístup k utkání a přístě do to jdeme naplno.

Dnešní utkání se hrálo v poledne a tento čas je pro naše borce asi časem oběda. K utkání nastoupili opět, že to půjde samo a ono to nešlo. Soupeř nás přehrával po všech stránkách, byl lepší na míči, v kombinaci, chtěl běhat, měl větší chuť po vítězství. Po prvním poločase jsme prohrávali 1-0. Do druhé půle nastoupili kluci s odhodláním, že s výsledkem něco udělají. Začali prvních deset minut hrát, běhat a soupeře dostali pod tlak, ale pokud nedáme branku tak zvítězit nemůžeme. Z naší aktivity a víc otevřené hry přišli brejky, po nich fauly a z trestných kopů nás soupeř trestal.
Na konci utkání svítilo skore 3-0 pro domácí, ale musím podotknout, že opravdu zaslouženě.

Na druhou stranu jsme, jako tým v krajském přeboru mladších žáků, udrželi 18 zápasů v řadě bez prohry a ta dnes prostě přišla. Musíme se z prohry trochu otřepat a hurá v sobotu na zápas s FK Mohelnice.